Policajti v USA jsou dobráci

Dnes jsem jel nakupovat do Outlet shopů v Carlsbad, asi 40 km severně od San Diega. A utratil jsem zase hromadu peněz. A kdyby nezavřeli v devět, utratil bych ještě víc J. Ale o tom tento článek nebude. Takže….

Trochu jsem se zdržel, tak jsem měl na spěch, takže jsem si to sypal nějakých těch 80 až 90 mil. Normálně kdykoliv jezdím po free way se snažím dívat kolem po policajtech a jsem jak ostříž. Dneska jsem asi spal nebo co, protože jsem si toho policajta všiml až když blikal a houkal asi 10 metrů za mnou, že mám zastavit :-). TAK! A je to tady, už to přišlo! Můj první průser s fíkama :-), a klasicky za rychlost. O amerických policajtech se vypráví, že neradno si zahrávat, tak jsem nebyl tak v klidu jako v Čr.

Jel jsem úplně vlevo, takže jsem se otočil za sebe a snažil se vypochopit jestli teď jako hodláme spolu přebruslit těch 5 pruhů doprava a zastavit tam nebo jak že se to tady dělá :-). Při tom vrtění a otáčení jsem si zkušeně nenápadně zapnul pás, který samozřejmě zásadně nepoužívám :-). Tak jsme teda dobruslili na pravou krajnici a zastavili.

V Čechách normálně okamžitě vystupuju z auta aby policajt nebyl nade mnou, policajta zdravím a dívám se mu upřeně do očí, abych psychologicky zapůsobil, že jako si na mě nemá vyskakovat. Přemýšlel jsem, že bych to taky zkusil :-), ale nakonec jsem vyměkl a zůstal radši sedět. Oni mají fakt velké pistole :-). Tak jsem teda seděl a zíral do zpětného zrcátka. Nevypadalo to dobře. Vystoupil pořádný chlap, velkého vzrůstu, takové ty hranaté tvrdé přísné rysy (to není ten milius na obrázku). Kráčel ke mně vážným nezvykle pomalým krokem, cestou si odepnul poutko na pistoli. Hmm, tak to mám radost.

Přišel zprava, otevřel jsem okýnko. Naklonil se ke mně a drsným hlasem, který odpovídal jeho zevnějšku, že prý „I stopped you because of two reasons“ (nebo tak nějak :-)), za prvé řídil jste přes speed limit, nějakých osmdesát cosi (přesně jsem v tom stresu nezachytil kolik), za druhé neměl jste pásy. A, sakra, tak on si všiml! :-( A já už je mezitím mám zaplé, takže je jasné, že na něho hraju habaďůru :-). Pak na mě vysypal ještě několik vět, kterým jsem rozuměl tak ze 70% procent, stále vážná tvář, hrubý hlas bez emocí. No nic, je třeba prolomit ledy. Tak jsem mu skočil do řeči a povídám „I’m really sorry officer, but I have to ask to slow down little bit and speak more clearly, because I have troubles to understand you“ a tvářil jsem se nešťastně. Samozřejmě se svým lovely slovanským přízvukem, který samozřejmě neumím vypnout, podobný přízvuku jaký mají rusové v holywoodských filmech :-). Bác, bariéra spadla. Policajt se začal smát, když mu došlo, že tady na mě hraje drsňáka, dává mi kázání a já na něho tak tupě čumím, protože mu nerozumím. Okamžitě následovala klasická otázka "Where are you from?", na kterou obyčejně odpovídám "Czech republic. Do you know where it is?". Pana officera jsem se zadši neptal :-). Tak že prý jestli mám international řidičák a tak. Tak jsem mu ho dal a furt nervózně hledal ještě svůj normální řidičák.

Officer začal znova, o řád pomaleji a s úsměvem. Ani nevím proč, asi mají evropany rádi :-). Takže prý „speed …. speed …… slow down…… There is 65. You can go 70…75, but no 80!“ a kýval na mě významně ukazováčkem. Já že really? 65? Oooch a smutně jsem kroutil hlavou a vzdychal jestli jsem jel skutečně tak rychle? (Zajímavé je, že mi policajt doporučil jezdit 75, když limit je 65. Tak k čemu to je? :-)) Prý že ale hlavně ty pásy! Že prý jsou holidays. Buď myslel sobotu nebo nějaké svátky o kterých nevím. Že se prý píplové vrací domů a že někteří pijou a můžou mě trefit. Já na to že „Really? People here drink and drive??“ a významně jsem kroutil hlavou jako že v Evropě by si nikdo nedovolil pít a řídit (No ono nakonec je to skoro pravda. Přes den většinou nikdo moc ožralý nejezdí myslím. Přece jenom u nás je nulová tolerance, tady nějaké to jedno pivo je dovolené. A policajti nedávají automaticky dýchat, ale s řidičem mluví a zkouší s nima takové ty finty jako že jestli chodí rovně a tak a až když se jim nezdá, tak teprve dýchačka.). Pan officer se usmíval a významně pokyvoval jako že jo, že to tady není žádná sranda a měl bych si dávat bacha.

Pak ještě hleděl do toho mého kusu papíru, který asi viděl prvně (na cestu do USA musíte mít ke svému řidičáku ještě mezinárodní řidičák podle ženevského vzoru z roku 1949, je to jenom taková papírová knížečka) a že prý kde je licence ID? Je to tohle?, a ukazoval na moje datum narození. Já že ne, že to je moje datum narození a začal jsem v tom listovat a taky nemohl to ID najít. Chvíli na mě hleděl a že prý „you know what?“. To je ok, můžete jet, ale bacha na ty pásy a slow down!! Já jsem se na něj radostně usmál, slušně poděkoval a popřál mu nice day. Prostě fíci tady jsou v pohodě! :-)

Btw. pak jsem se snažil jet 75 podle jeho rady a furt se mi někdo lepil na prdel nebo se mi to rozjíždělo s kopce a co chvíla na mě navigace řvala, že jsem above the speed limit. A pak mám jet podle předpisů.

Něco víc o policajtech a pravidlech

Když jsme u těch policajtů, mám tu jednoho známého policajta (o tom jsem ještě nepsal, že? no později) a ten mě vzal k němu do práce. Takže jsem si prohlídnul ty jejich auta. Největší šok pro mě byl, že oni kromě toho, že mají klasické pistole, tak mají mezi předníma sedadlama na výšku postavené ve stojanu dva férové kulomety! Kadence přesně ratatatatata!! A možná ještě víc! (doufám, že jste ten film viděli :-)). Takže jsou celkem slušně ozbrojení. A v druhé řadě mě překvapilo, že když jsme šli přes parkoviště, které bylo za takovou normální plechovou bránou, ne plnou, ale jakoby mřížovanou, takže šlo vidět dovnitř, brána a plot nic vysokého, jako kolem zahrádky s jabkama, žádný hlídač nebo tak, tak na tom parkovišti stálo zaparkovaných tak 10 těch aut a v každém byla nachystaná ta sada kulometů, žádná křeč.
Všechny ty auta mají vepředu takové ty nárazníky. Tak jsem samozřejmě zjišťoval jak to s tím je. Těma nárazníkama můžou třeba odtlačit auto, když blbě parkuje, nebo vrážet do aut co nechcou zastavit. Ale! Nesmí vrážet do motorek pánové!! ;-) A navíc, tady nesmí posílat domů „pozdravy z dovolené“. Pokud vás policajt nezastaví, nemůže vám podle značky poslat domů flastr! Takže motorkáře jenom honí a když uteče, je v klidu. Prý ti co utíkají, mají tak 50% úspěšnost. Zbytek to buď vzdá nebo havaruje. Pokud je polda sám, má často smůlu, bo ty jejich auta ani moc nejedou. Prý tak max. 220 km/h. Ale pomáhají si navzájem a někdy i s helikoptérou. Jednou prý honili motorkáře a zrovna tomu známému do cesty. Tak se prý postavil do cesty s takovou jakoby tonfou co mají, jakože ho srazí, a motorkář když to viděl prý brzdil jako o život a zastavil. Bylo mi podezřelé, že by bylo reálné srazit někoho kdo letí 200, tak jsem se na to optal. No že prý by to asi nešlo a prý to ani nesmí dělat. Ale to prý ten motorkář nevěděl :-). Jiná historka, pár týdnů stará, prý honil motorkáře a že mu ujížděl, tak už to chtěl vzdát a otočit a najednou za zatáčkou jenom oblak prachu a motorkář nikde. No vysypal se, vletěl kamsi mimo cestu a zabil se. Toš tak. Každý si může vybrat dle jeho gusta. (Já bych možná taky ujel ;-))
A ještě poslední věc jsem si vzpomněl. To mi zase vyprávěla učitelka angličtiny. Prý když už tu někoho chytnou s chlastem, tak velké trable. Za prvé nejmíň přes noc do vězení. Pak tisíce dolarů pokuta. A ještě prý povinně docházka na nějaké kurzy, kde vám přednáší o zodpovědnosti a tak, prý je to dost ponižující :-).

Toš se tam v tom Česku mějte a zase někdy...